Chronická gastritida
Chronická gastritida je spíše pouze histologickou diagnózou (projevující se změnami na sliznici, které jsou určovány s pomocí histologického vyšetření).
Podle přítomnosti leukocytů ve vzorku tkáně rozlišujeme její aktivní, klidovou a neaktivní formu.
Z topografického hlediska se dělí na gastritidu antrální, gastritidu těla žaludku a na pangastritidu (zánět v oblasti antra i těla).
Podle stupně postižení se dělí na:
- gastritidu superficiální
- gastritidu atrofickou
- gastritidu atrofickou s intestinální metaplazií.
Nejdůležitější roli při jejím vzniku hraje mikroorganismus Helicobacter pylori. Je příčinou antrální gastritidy, není-li infekce včas léčena, může se šířit orálním směrem za vzniku pangastritidy. Naopak, po přeléčení se může zcela vyhojit. Tento typ gastritidy má velice blízko ke vředům.
Zánětlivé poškození sliznice může vést k její postupné atrofii. Následkem je porucha tvorby kyseliny chlorovodíkové a narušení tvorby vnitřního činitele. Následuje porucha resorpce vitamínu B12 a vznik perniciózní anémie.
Projevuje se recidivujícími bolestmi v nadbřišku, postupně se mohou přidat také střevní potíže. Plynatost, nadýmání nebo průjem. Nesporným příznakem je právě perniciózní anémie.
Jak již bylo zmíněno, nelze chronickou gastritidu diagnostikovat pouhou endoskopií. S pomocí endoskopie lze pozorovat jen makroskopické morfologické změny žaludeční sliznice (zarudlost, otok apod.). Rozpoznání chronické gastritidy je výlučně histologické.
Je nezbytné odebrat 2 vzorky z antra a 2 vzorky z těla žaludku. Dále se doporučuje neposuzovat přítomnost Helicobactera pylori pouze histologicky, ale alespoň jednou další metodou (např. rychlý ureázový test, kultivace, dechový test).
Terapie spočívá ve vymýcení Helicobactera pylori.