Stavy po operaci žaludku
Funkční poruchy bez organického nálezu
Syndrom malého žaludku
Tato komplikace se projevuje předčasnou sytostí, pocity tlaku a plnosti po jídle. V krátkém období po operaci se objevuje u většiny pacientů. Postupem času však dochází k adaptaci žaludku a potíže mizí. Někteří nemocní však musí omezovat množství potravy v jedné porci i po dlouhé době po operaci.
Dumping syndrom
Pro tento syndrom se můžete setkat také s označením syndrom odvodné kličky, syndrom žaludeční inkontinence, časný postprandiální syndrom, jejunální hyperosmolární syndrom či časný postcibální syndrom.
Je jednou z nejčastějších poruch po operaci žaludku. Jeho podstatou je ztráta schopnosti žaludku uchovávat potravu potřebnou dobu. Dochází pak k rychlému přesunu nedostatečně zpracované tráveniny do duodena.
Ta je zároveň hyperosmolární a je ředěna nasáváním z extracelulární tekutiny a dochází tak k poklesu plazmatického objemu až o 30 %, čímž jsou spuštěny další neurohumorální reakce.
Asi 30 minut po požití potravy se objevuje pocit únavy a ospalosti doprovázený pocením, bušením srdce, tachykardií (zrychlený tep) či naopak bradykardií (snížená tepová frekvence).
Nejpodstatnější částí diagnostiky je důkladná anamnéza. V případě nejistoty se nitrožilně podá 150 ml 40% glukózy, která vyvolá sužující potíže.
Pro zmírnění potíží se radí ulehnutí bezprostředně po jídle, jíst v malých a častých porcích, vyhýbat se slaným a sladkým jídlům. Nepřijímat velké množství tekutin najednou. Z farmak jsou to parasympatolytika (léky zpomalující motilitu žaludku). Ve výjimečných případech je nutná chirurgická korekce.
Hypoglykemický syndrom
Tento syndrom bývá také označován jako syndrom pozdní postprandiální.
Projevuje se slabostí, třesem, pocením a bušením srdce (projevy hypoglykémie) 2–3 hodiny po jídle.
Příčinou hypoglykémie je nadměrné vstřebávání cukrů a tím nadměrná sekrece inzulínu, která glukózu rychle zpracuje.
Základem léčby je omezení sladkých jídel. Při již vzniklých potížích pomůže kostka cukru.
Žlučové zvracení
Žlučové zvracení je důsledkem duodenogastrického refluxu (návrat tráveniny z duodena zpět do žaludku).
Problém napraví prokinetika (léky podporující motilitu trávicí trubice).
Manifestace laktázového deficitu
Tato komplikace je častá, ale ne nebezpečná.
Její podstatou je nedostatek laktázy (enzym štěpící laktózu, mléčnou bílkovinu) v tenkém střevě a tím netolerance mléka projevující se plynatostí a průjmem.
Je nutno omezit příjem mléka. Kysané mléčné produkty bývají snášeny lépe.
Funkční poruchy s organickým nálezem
Vřed v anastomóze
Tato porucha vzniká obvykle do 3 let po operaci. Podmínkou je zachovalá sekrece kyseliny chlorovodíkové. Nejčastější příčinou jeho vzniku je nedostatečná resekce. Ponechaný zbytek antra může přesahovat do duodena, kde je v neustálém alkalickém prostředí a stimuluje tak nadprodukci gastrinu a kyseliny chlorovodíkové.
Příčinou vzniku vředu může být také infekce Helicobacterem pylori nebo užívání nesteroidních antirevmatik. Vřed bývá lokalizován na střevní sliznici přímo v anastomóze. Hlavním příznakem je bolest typická pro peptický vřed.
Základním diagnostickým vyšetřením je endoskopie. Pro vyloučení Zollinger-Ellisonova syndromu pak vyšetření hladiny gastrinu v séru.
Léčba závisí na zjištěné příčině. Inhibitory protonové pumpy na snížení kyselosti a množství žaludeční šťávy, vymýcení Helicobactera pylori, případně chirurgická reoperace.
Syndrom přívodné kličky
Přívodná klička je tvořena duodenem a různě dlouhým úsekem první kličky jejuna (lačník, střední část tenkého střeva). Do tohoto úseku je vylučováno přibližně 1500 ml pankreatické šťávy za den.
Při poruše odtoku přívodné kličky nastávají problémy. Existují 2 základní příčiny poruchy odtoku přívodné kličky. Špatné založení anastomózy, kdy trávenina proniká především do přívodné kličky, která se pak nestačí vyprazdňovat. Druhým důvodem je zúžení ústí kličky např. jizvou.
Projevuje se tlakem a bolestí v pravé horní části břicha, která polevuje po vyzvracení.
Základem diagnostiky je pečlivá anamnéza a rentgen.
Léčebným postupem je reoperace.
Karcinom pahýlu žaludku
Tato komplikace vzniká v žaludku pro benigní peptický vřed asi 5krát častěji než u neoperovaných osob. Objevuje se s odstupem až 20 let. Většinou se začne projevovat až ve fázi, kdy je neoperabilní, proto by měli být nemocní po resekci žaludku před více než 10 lety sledováni.
Důsledkem operací žaludku mohou být také metabolické poruchy. Sideropenická anémie způsobená nedostatečným vstřebáváním železa při urychlené střevní pasáži. Makrocytární anémie jako důsledek rozsáhlé resekce a zamezení tvorby vnitřního činitele. Obojí se léčí podáváním železa v tabletách.
Díky možnostem užívání léků resekčních operací žaludku a tedy i jejich komplikací ubývá.