Zánět žaludku (gastritis)

Gastritida (Gastritis), volněji přeloženo jako zánět žaludku, představuje zánětlivou odpověď žaludeční sliznice na vnější nebo vnitřní vlivy. Nejčastěji je způsobena mikroorganismem Helicobacter pylori. S jistotou může být diagnostikována pouze pomocí bioptického vyšetření, kdy se v odebraném vzorku žaludeční sliznice prokáží zmnožené zánětlivé buňky.

Gastritidu lze rozdělit podle Sydneyské klasifikace na:

1. akutní gastritida
2. chronická gastritida
   1. neatrofická (helikobakterová)
   2. atrofická (autoimunitní, multifokální)
   3. speciální typy (chemická, radiační, lymfocytární, granulomatózní, jiné infekční)

Akutní gastritida

Toto označení se používá pro akutní stavy se zřetelnou žaludeční a střevní symptomatologií. Tento termín však není přesný, protože se mnohdy neprokáže zánětlivá podstata tohoto onemocnění.

Nejčastější příčinou akutní gastritidy jsou bakteriální a virové infekce. Druhou nejčastější příčinou jsou alimentární vlivy, tj. potravinami. Reakce na složení a množství potravy jsou velmi individuální. Záleží na celkovém stavu organismu (únava), je ovlivňována vlivy psychickými (emoce, nálada) i fyzickými (přítomnost dalšího onemocnění).

Problémy může způsobit také těžko stravitelná strava, tzn. taková potrava, k jejímuž zpracování je potřeba vyšší sekrece žaludečních šťáv a je náročná na resorpci (zejména přepálené živočišné tuky). Stravitelnost je také v negativním slova smyslu ovlivňována úpravou nebo teplotou podané potravy, jejím množstvím či nedostatečným mechanickým zpracováním.

Negativní vliv na funkci žaludku má také alkohol a kouření nebo stres, který mimo jiné působí na obranyschopnost organismu. Tělo se proti těmto vlivům brání, spouští ochranné mechanismy (např. zvracení, průjem apod.). Ty se projevují jako dyspeptické potíže, ne vždy se však jedná o akutní gastritidu. Spíše převládají poruchy motility (hybnost ve smyslu zpomalení – zácpa nebo zrychlení – průjem).

Gastritida se projevuje tlakem v epigastriu, nechutenstvím až odporem k jídlu, říháním, nevolností, zvracením, nadmutím břicha, plynatostí, průjmem. Může se objevit zvýšená teplota. Problémy trvají většinou krátce, několik hodin až dní.

Při diagnostice je důležité odlišit akutní gastritidu od střevních infekcí (např. salmonelóza) a akutní hepatitidy, která má v začátcích podobné projevy. Proto lékař sepíše důkladnou anamnézu zaměřenou na epidemiologické souvislosti a odebere vzorky na bakteriologické vyšetření. Pod obrazem akutní gastritidy se mohou skrývat také náhlé příhody břišní (např. zánět slepého střeva), otravy jedy, léky či houbami. Poměrně častá je také stafylokoková enterotoxikóza. Již několik hodin po požití závadné potraviny se objeví neutišitelné zvracení a průjem, což může vést až k dehydrataci a kolapsu.

Součástí terapie je klid na lůžku, jejím základem je pak dieta. První 1 – 2 dny popíjet pouze po doušcích čaj, další den pojídat dietní suchary, popřípadě starší pečivo. Postupně můžete přidávat nemaštěnou bramborovou kaši bez mléka, rýži, těstoviny, dušené nebo vařené libové maso a ryby. Přechod k normální stravě má trvat zhruba týden. Léčba může být doplněna podáváním černého uhlí nebo antacid (látky snižující kyselost žaludečních šťáv), což jsou léky schopné vázat toxické látky. Při nadměrném zvracení či průjmu je nutná hospitalizace a doplnění tekutin ve formě infuzí. Proti bolestem jsou podávána analgetika a spasmolytika.